Časté otázky a odpovědi

Kde je možné latě použít?

Sušené latě lze použít všude tam, kde byste použili latě impregnované či čerstvé, v některých případech jimi lze nahradit i KVH hranoly 40x60mm. Své místo najdou jako laťování na střechách, rošty u předstěn či provětraných fasád, pro výrobu beden a dalších obalů, případně přímo na ploty a pro širokou škálu využití na zahradách a v kutilských projektech. Specifické je pak jejich použití coby designový prvek – objevily se například jako součást expozice Salonu dřevostaveb 2023 na Piazzetě Národního divadla.

 

Nařizuje norma, že musí být latě impregnované?

Ne, taková norma neexistuje. Existuje norma EN 14081-1+A1:2011 týkající se vlastností konstrukčního řeziva obdélníkového průřezu, která je stejná pro impregnované, neimpregnované i sušené latě. V Německu a v Rakousku platí normy řady  DIN 68800, které specifikují způsoby ochrany dřeva v závislosti na jeho umístění v konstrukci. Pro dřevo zabudované v konstrukci, tedy i střešní latě, je používání chemických impregnací zakázáno - do češtiny nebyla tato norma prozatím přeložena. Na zahraniční zkušenosti navázal ve svém posudku k sušeným latím i Dřevařský ústav, když tvrdí, že „Dobře provedená střecha impregnaci nepotřebuje a v případě špatně provedené střešní konstrukce platí, že ji impregnace nezachrání.“ Impregnace může naopak působit ve skladbě střechy komplikace, například negativně ovlivňovat vlastnosti hydroizolačních fólií.

 

Proč jsou v projektech někdy uvedené impregnované latě, lze je nahradit sušenými?

Projektanti jsou vytížení a někteří mají „zaběhlé“ uvádění impregnovaných latí a o jejich modernější a udržitelnější alternativě možná ani neví. Dle vyjádření Dřevařského ústavu (i praxe ze zahraničí) není u střešních latí žádný důvod pro používání impregnace. Je tudíž v pořádku impregnované latě nahradit, ideální však je konzultovat veškeré změny v projektu s projektantem.

 

Jaký je rozdíl mezi sušenými latěmi a KVH hranoly?  

KVH je označení pro konstrukční dřevo spojované zubovitým spojem. Hlavní rozdíl KVH oproti běžnému konstrukčnímu řezivu spočívá v dosažených délkách (běžně 13m, možno až 16 m) a nadstandardně stanovených požadavcích přesahujících požadavky běžných norem (stanovená vlhkost, zubovité spoje, použitá lepidla). 

Rozměr KVH 40x60 mm, který může být nahrazen našimi sušenými latěmi, obvykle délkově nastavovaný není, hlavním rozdílem tedy bude hoblovaný povrch, sražené hrany a vlhkost. KVH bývá také běžně sušeno na vlhkost 15 % (+-3 %), zatímco latě jsou z důvodu jejich neobvyklejšího využití sušeny na 18 % (+-3 %), aby se předešlo přesušení a tím větší náchylnosti k praskání při připevňování hřebíky. Sušené latě jsou vyráběny v pevnostní třídě C24, což je i nejběžnější pevnostní třída u KVH hranolů. 

 

Kolik sušené latě stojí? 

Sušené latě se cenově pohybují mezi mokrými/impregnovanými latěmi a KVH hranoly. Jsou tedy dražší než latě nesušené, naopak levnější než KVH hranoly stejného rozměru. Přesný cenový rozdíl je těžké zobecnit, zatímco u KVH hranolů i sušených latí bývá cena stabilnější, mokré a impregnované latě cenově více kolísají.

 

Co se stane, když sušené latě na střeše zmoknou?

Pokud sušené latě během stavby zmoknou a střecha je správně zkonstruovaná (mají možnost opět vyschnout), tak bez problému vyschnou. V případě špatné konstrukce (zejména situací, kdy by nebyl zajištěn odtok vody) a latě by dlouhodobě byly vystaveny vysoké vlhkosti, budou náchylnější k napadení škůdci. Toto se však týká i impregnovaných latí, u nichž déšť impregnaci vymývá, impregnace tak ztrácí svou funkčnost a zároveň dochází ke kontaminaci okolí, ať už půdy nebo konstrukce. Opět tedy platí vyjádření Dřevařského ústavu, že „Dobře provedená střecha impregnaci nepotřebuje a v případě špatně provedené střešní konstrukce platí, že ji impregnace nezachrání.“

 

Mohou být sušené latě ponechané na střeše před položením krytiny?

Fáze, kdy skladba střechy není chráněna krytinou, je riziková pro životnost všech komponentů. V případě hydroizolační fólie je hlavních stresovým faktorem UV záření, u dřevěných prvků pak kombinace více atmosférických jevů. Každopádně sušené latě nejsou v tomto případě více náchylné než impregnované. Naopak, impregnované latě by neměly být vůbec vystaveny dešti, aby se z nich nevymývaly chemické látky, které mohou kontaminovat půdu i ovlivnit vlastnosti hydroizolačních fólií, zejména těch polypropylenových. 

 

Není střecha ze sušeného dřeva náchylnější k požáru?

Mokré (impregnované) latě časem vyschnou na stejnou vlhkost jako sušené, takže náchylnost k požáru je z dlouhodobého hlediska prakticky stejné. U výrobků ze obecně dřeva je uváděna třída reakce na oheň D-s2, d0, což znamená, že vzplanutí může nastat mezi 2 a 10 minutami od počátku požáru.

 

S jakými rozpony a únosností mohu u sušených latí počítat? 

Sušené latě jsou konstrukční řezivo obdélníkového průřezu a mají pevnostní třídu C24. Jsou posouzeny dle harmonizované normy EN 14081-1 + A1:2011. Údaje o pevnosti v ohybu, tlaku, tahu i smyku a samozřejmě modul pružnosti najdete v souvisejících normách (ČSN 732824-1 a ČSN EN 338). V principu lze vycházet z toho, že mají stejné vlastnosti jako nesušené či impregnované latě, které spadají pod stejnou normu - nicméně pro každou stavbu musí být připraven statický výpočet bez ohledu na to, jaké latě jsou použity. 

 

Kde a jak se sušené latě vyrábí? 

Sušené latě pochází z české výroby SECA (Serafin Campestrini s.r.o.) v Borohrádku u Hradce Králové. Vyrábí se ze sušených fošen, které jsou nejdříve egalizovány a následně rozmítnuty na latě.