Moderněji, bezpečněji a přesněji bez zbytečné chemie
Sušené latě představují jedno z diskutovaných témat posledního roku. Po čtyřech dekádách, kdy byl český trh přesvědčován, že na střechu patří impregnované řezivo, se trend mění. Začíná se brát stále větší zřetel na udržitelnost, zdravé bydlení a ochranu životního prostředí.
Přibližně do 80. let bývalo zvykem používat na krovy i laťování čerstvé řezivo a stavby se nechávaly přes zimu vymrznout, čímž dřevo mimo jiné také postupně vyschlo. Společně s tlakem na urychlení výstavby se začaly objevovat impregnační látky. Jejich úkolem bylo zabránit šíření hub a plísní v zabudovaném mokrém dřevě a zničit případné larvy dřevokazného hmyzu. „Zpočátku tyto impregnační látky obsahovaly velké množství těžkých kovů, od nichž se postupně upouštělo,“ doplňuje Antonín Javůrek ze společnosti Herrmann & Vogel, která stojí za projektem Suché latě.
V německy mluvících zemích proces pokračoval. V Německu je nyní zakázáno impregnovat dřevo, které je zabudováno v konstrukci domu. V Rakousku nesmí hmotnostní vlhkost zabudovaných dřevěných prvků přesáhnout 18 % a impregnace tím postrádá smysl. V českém prostředí máme tento krok před sebou.
Výhodou sušených latí však není jen absence zmíněných chemických látek. Díky procesu výroby, kdy je řezivo nejprve vysušeno a následně egalizováno a rozříznuto na jednotlivé latě, se produkt vyznačuje rozměrovou přesností a minimalizuje se další sesychání. Vysušení v sušárnách zničí případný dřevokazný hmyz i jeho larvy a zároveň výrazně sníží hmotnost dřeva, která je téměř poloviční ve srovnání s čerstvými či impregnovanými latěmi. Jednotliví výrobci pak mohou uvažovat nad další přidanou hodnotou. V případě borohrádecké firmy SECA je to například výrazné snižování uhlíkové stopy díky přesunu většiny dopravy na železnici a využívání vlastní elektrárny na biomasu. „Energie z naší elektrárny pohání samotnou výrobu a zbytkové teplo je využíváno v sušárnách,“ upřesňuje Rafael Campestrini, který se v rámci výroby mimo jiné zajímá o téma ESG monitoringu.
Velkým tématem spojeným s výběrem latí je i vliv impregnačních látek na vlastnosti pojistných hydroizolací. V českém prostředí výrazně převládají cenově dostupné polypropylenové fólie, které se používají přibližně u 80 % staveb. Když však dojde ke splachu impregnační látky na tuto fólii, kontaminovaná voda může kvůli odlišnému povrchovému napětí protéct mikropóry ve fólii až do izolace. Stručně řečeno: pokud střecha s polypropylenovou fólií a impregnovaným laťováním zmokne dříve, než ji ochrání krytina, může to mít dlouhodobé následky pro kvalitu celé konstrukce.
Toho jsou si vědomi i výrobci fólií, jimž to potvrdily i vlastní výzkumy. Společnost Juta zveřejnila obsáhlý popis problematiky a nabízí řešení ve formě kvalitnějších fólií, pro něž vylouhované impregnační látky nepředstavují riziko. Tématem se intenzivně zabývá i společnost Dörken, která od polypropylenových fólií zcela upustila, nicméně se zároveň nadále staví proti impregnaci, a i svou mimořádnou 30letou záruku na funkčnost pojistné hydroizolace podmiňuje použitím neimpregnovaných latí.
Upouštění od užívání nadbytečné chemie v nejrůznějších sférách našeho života je bezesporu trendem dnešní doby i nejbližší budoucnosti. A stavebnictví nebude výjimkou. Při použití impregnovaných latí se na střechu každého rodinného domu aplikuje přibližně 2-5 kg koncentrované impregnační látky. Jde to však i bez ní. Moderně, bezpečněji a přesněji. Například se sušenými latěmi z české výroby SECA.
Text byl připraven ve spolupráci se SECA pro magazín Dřevo & Stavby