EUDR: Evropská snaha chránit plíce planety
Rok 2023 nebyl pro mnoho firem, které se pohybují v dřevařském sektoru, příliš úspěšný. Zvláště pokud za úspěch považují ziskovost. V polovině tohoto roku rozvířily vody i zmínky o novém evropském nařízení proti odlesňování (EUDR), které vstoupí v platnost již na přelomu roku.
Myšlenky stojící za EUDR
Odlesňování a ztráta biodiverzity urychlují klimatickou změnu, kterou v dnešní době zpochybňuje již jen málokdo. A snad poprvé se takto velké nařízení dívá na problematiku skutečně globálně. Zařazeny jsou mimo dřeva komodity , které celosvětově nejvíce přispívají k odlesňování, tedy káva, kakao, palmový olej, kaučuk, sója a skot. Odlesňování je zde chápáno jako přeměna lesa na zemědělsky užívanou půdu. U těžby dřeva se pak mluví o případném znehodnocování lesa a rozumí se tím přeměna původních (nebo přirozeně se obnovujících) lesů na lesní plantáže. EUDR se snaží postihnout obojí.
Z ideového hlediska podobná nařízení potřebujeme. V Brazílii bylo jen v roce 2022 obětí odlesňování 2 433 588 ha lesů (což je plocha téměř všech lesů v ČR), v Indonésii za stejné období padlo 826 782 ha, v Myanmaru 169 487 ha. EU se možná může podílet na změně, jít opět příkladem. Praktické hledisko však pokulhává.
Geolokalizace, informační systém a riziko odlesňování
EUDR stojí na geolokalizace a jednotném celoevropském informačním systému, což ho odlišuje od komerčních certifikací, které z dřevařského sektoru známe. V rámci geolokalizace se vyžaduje určení místa, odkud komodita pochází (tedy skutečné místo pěstování/chovu/těžby). Stručně řečeno souřadnice bodu nebo pozemku v systému WGS s přesností na 6 desetinných míst.
Pro „dřevaře“ přináší EUDR několik novinek, ale nepředstavuje tak velkou neznámou jako tomu je u jiných odvětví, kterých se dotýká. Na část požadavků jsme již zvyklí z EUTR nebo komerčních certifikací. FSC i PEFC navíc pracují na revizi svých standardů, aby zahrnuly požadavky, jak jsou stanoveny v EUDR, a byly v tomto ohledu co nejvíce vypovídající v rámci posouzení rizik.
Důležité také je, že narozdíl od EUTR nepadá u EUDR odpovědnost pouze na hospodářský subjekt, který uvádí komoditu na trh. Odpovědnost mají v řetězci všichni a každý si musí vyhodnotit, zda je pro něj původ a samotný produkt důvěryhodný. Kromě zmíněné geolokalizace stojí systém na náležité péči a posouzení míry rizika, že se komodita (ne)podílí na odlesňování či znehodnocování lesů.
Toto posouzení společně s geolokalizací, názvem a popisem produktu, množstvím produktu a určením dodavatele i zákazníka, je součástí náležité péče, jejíž část má být evidována v informačním systému. Systém následně vygeneruje referenční číslo, které bude s produktem putovat celým dodavatelským řetězcem.
Nemalou komplikací je, že tento evidenční systém prozatím není hotový. Aktuálně pokračuje testovací fáze a finální verze bude k dispozici teprve měsíc před začátkem platnosti nařízení.
Jedním z důležitých kritérií pro určení rizika odlesňování je tzv. benchmarking, který rozřadí jednotlivé země či lokace dle rizikovosti. Toto bohužel prozatím není k dispozici, nejsou zveřejněna ani kritéria a s velkou pravděpodobností nebude tato pomůcka připravená ani v prosinci, kdy nařízení vstoupí v platnost. Všechny země světa jsou tak prozatím zařazeny ve skupině „standardní riziko“. Ačkoliv můžeme doufat, že vzhledem k místním zákonům, míře korupce a historii odlesňování či znehodnocování lesů, budeme zařazeni mezi země s malým rizikem, musíme prozatím na české dřevo pohlížet stejně kriticky jako na indonéské.
Praxe v rámci dodavatelského řetězce
Evropské nařízení řeší na naší národní úrovni novela zákona 226/2013. Téma bude spadat pod Ministerstvo zemědělství, přičemž hlavním příslušným orgánem má být Národní lesnický institut (nyní ještě známý jako ÚHUL), dle jednotlivých komodit se pak zapojí i ČOI, KHS, ČIŽP a celní orgány. Bude to znamenat značnou administrativní zátěž pro všechny zúčastněné. Příslušné orgány počítají s 2 500 kontrolami ročně , což vycházejí z povinnosti nařízení kontrolovat jasně daná procenta z počtu subjektů nebo z objemu obchodované komodity. Důsledky nedodržování nařízení se mohou pohybovat od napomenutí až po pokutu ve výši 4% obratu firmy na evropském trhu.
Relevantní produkty (určené na základě HS kódů) je třeba evidovat a zadávat do informačního systému bez ohledu na to, zda jsou vyprodukovány na území EU nebo importovány. Po zadání se do 24 hodin vygeneruje referenční číslo, které má se zbožím putovat celým dodavatelským řetězcem. Jak bylo zmíněno: v rámci řetězce má zodpovědnost každý článek, v případě malých a středních obchodníků však není třeba nic dalšího vkládat do informačního systému a lze pracovat pouze s referenčním číslem a příslušným verifikačním kódem, který obchodník dále předá svému zákazníkovi a na požádání předloží kontrolním orgánům. Důležité však je, že i bez práce s informačním systémem musí být doložitelně vykonána náležitá péče. Velké podniky mohou odkazovat na již předložená prohlášení a referenční čísla a zahrnout je do svého prohlášení.
Pokud hospodářský subjekt není schopen zjistit informace a mít jistotu zanedbatelného rizika odlesňování či znehodnocování lesa, nesmí být zboží uvedeno na trh.
Co bude dál?
Vše prozatím nasvědčuje tomu, že EUDR skutečně vstoupí v účinnost v závěru roku 2024.
První testovací fáze proběhla na přelomu let 2023/24, od konce května 2024 probíhá další fáze testování aplikačního rozhraní. V závěru léta mají být k dispozici instruktážní videa k systému, v září podrobnější manuály, v říjnu má proběhnout velké školení. Na podzim by měl být otevřen systém v uživatelském módu pro registrace hospodářských subjektů. Nahrávání prohlášení o náležité péči pak bude možné až v prosinci. Důležité přitom je, že prohlášení o náležité péči musí být vloženo elektronicky do informačního systému, jiný druh podání není možný. Prozatím je k dispozici několik printscreenů informačního systému.
V českém prostředí se v tématu orientuje ÚHUL, který je ve spojení s Evropskou komisí a pokouší se sdílet informace s českým trhem. Na mnoho otázek však stále jasné odpovědi chybí.
Není například jasné, jaké informace budou zveřejňovány zcela a jaké jen pro články dodavatelského řetězce, které budou mít k referenčnímu číslu přístup.
Nejsou povoleny hmotnostní nebo objemové bilance a mísení produktů, referenční číslo by mělo s konkrétním produktem putovat celým dodavatelským řetězcem. V případě dřeva by tak mělo být například dohledatelné kde a kdy proběhla těžba každé podlahové lišty, dýhy či madla od šuplíku. Je otázkou, jak toto bude probíhat v praxi.
Není úplně jasné, pro jaký celek je třeba dělat nové prohlášení a mít nové referenční číslo. Některé členské státy EU k tomuto přistoupily, Česká republika se toto rozhodnutí rozhodla ponechat na jednotlivých odvětvích, přičemž cílem by mělo být vytváření menšího množství čísel. Někteří vlastníci lesů tak tápou, pro jaké množství podávat jednotlivá hlášení a jak správně určit pozemek původu v rámci geolokalizace. Mělo by to být na jejich rozhodnutí, nicméně v případě vývozu či dovozu platí, že jedno celní prohlášení znamená jedno prohlášení o náležité péči.
Uvedení do praxe zřejmě proběhne dříve, než se podaří definitivně otestovat a vyladit informační systém. Zodpovídání otázek bude probíhat ještě dlouho po uvedení do praxe. Lokální výrobci budou netrpělivě čekat na benchmarking. A stejně tak se budou postupně zdokonalovat pomůcky pro geolokalizaci a sledování průběhu odlesňování v globálním měřítku. Evropská unie se opět pustila do velkého projektu. Bezesporu důležitého.
EDIT: Odsunutí účinnosti o 12 měsíců
V říjnu 2024 bylo rozhodnuto o odsunutí účinnosti EUDR o jeden rok. Důvodem tohoto rozhodnutí byly zejména chybějící pokyny pro uvádění nařízení do praxe a také skluz s přípravou informačního systému.