„Víte, já s těmi impregnovanými dělám už 30 let...“ Opravdu?

Pravidelně se objevují názory, že české stavebnictví je velmi konzervativní. Nemusí to být však vždy pravda a střešní latě jsou toho důkazem. Z mnoha úhlů pohledu. Složení impregnačních roztoků se výrazně mění, zvláště poslední dobou v souvislosti s biocidním zákonem. Dnes používané impregnované latě jsou prostě jiné než před deseti, natož třiceti lety, což potvrzuje v rozhovoru i Ing. Anna Součková, vedoucí Materiálové a výrobkové zkušebny Výzkumného a vývojového ústavu dřevařského.

Vedle impregnovaných latí se v českém prostředí stále častěji objevují i sušené. Největší české stavebniny jim důvěřují a aktivně se je snaží prosazovat. Například u Stavebnin DEK již nahradily přes 20 % prodeje impregnovaných latí. Ještě odvážněji se k novému produktu postavili někteří členové BIG MAT, kteří impregnované latě zcela vyřadili ze sortimentu a úspěšně zákazníkům nabízí sušené.

Krok od impregnovaných latí k těm sušeným hodnotí pozitivně i odborníci. Panuje zde shoda mezi akademiky, uvědomělými architekty i Cechem klempířů, pokrývačů a tesařů ČR, že konstrukční ochrana má mít přednost před tou chemickou: „Impregnace by se měla používat tam, kde není možné použít nějaké konstrukční řešení,“ shrnuje Ing. Součková.

K čemu je u „mokrých latí“ impregnace?

Impregnační přípravky, které se používají u latí, mají pouze preventivní účinnost, zejména proti vzniku plísní, ale také proti houbám a dřevokaznému hmyzu. V případě hmyzu tedy zabraňují tomu, aby dřevokazný hmyz do mokrého dřeva nakladl vajíčka.

Trvanlivost této preventivní ochrany dřeva není úplně jasná. „Mluví se o dlouhodobé ochraně, ale nikde se neuvádí, jak dlouho trvá,“ upřesňuje Ing. Součková s tím, že se účinné látky z dřeva postupně uvolňují, což je nutné, aby byly schopné například zahubit zárodky plísní. Lze předpokládat, že účinnost může být přibližně 5 let. S obnovováním impregnace latí se v konstrukcích nepočítá a nedávalo by to ani smysl. „Je potřeba lať ochránit, než pod krytinou vyschne,“ doplňuje paní Součková a podotýká, že impregnace může v prvních letech plnit i funkci dodatečné preventivní ochrany dřeva v případě jednorázového drobného zatečení. Pokud by však konstrukce nebyla dobře provedena a zatékání bylo výraznější nebo se voda na místě držela, chemická ochrana střechu rozhodně nezachrání.

Impregnace je věda                             

Ačkoliv samotné máčení dřeva do impregnačních van může působit triviálně, pojí se s velkou zodpovědností a péčí. Roztoky obsahují chemické látky a je třeba s nimi podle toho i nakládat. Pavlína Dražilová z Rething Architecture v článku pro EARCH připodobnila impregnační roztoky k benzínu, který je užitečný v nádrži automobilu, ale jakmile se dostane do půdy, může ohrozit ekosystém.

Složení impregnací se navíc stále mění a podstatnou roli v tom sehrává i zmíněný biocidní zákon, který upravuje dodávání biocidních přípravků na trh a řeší například povinnosti všech zúčastněných stran, klasifikaci přípravků či popisy jejich vlastností. Posouzení podléhají jednotlivé složky roztoků, které je třeba podrobit zkoumání. Výrobci tak stojí před rozhodnutím, zda jednotlivé látky přihlásit do nákladného procesu. A z trhu tak některé prostě mizí. „Nemusí to být vždy kvůli jejich škodlivosti, důvody mohou být i ekonomické,“ upřesňuje Ing. Součková. Přípravku se prostě neprodává tolik, aby dávalo smysl do něj investovat. Obsah impregnačních van tak může být zítra úplně jiný než loni, natož před pěti či deseti lety.

Kontrola kvality u impregnovaného dřeva

„Některé složky se váží na dřevo rychleji než jiné a v impregnační vaně je jich proto stále méně. Choulostivé je v tomto ohledu například IPBC, která chrání dřevo proti plesnivění,“ připomíná Anna Součková a dodává, že pokud si výrobce nenechává pravidelně dělat rozbory účinných látek ve své máčecí vaně, může se stát, že impregnační látka neodpovídá očekávání a nemá požadované vlastnosti.

Nejedná se přitom o snadný test realizovatelný přímo na pile. Detekování účinných složek je náročnější proces, který musí probíhat v laboratoři a trvá přibližně tři týdny. Následně je třeba s výrobcem impregnační látky vyřešit vhodné doplnění složek, u nichž byla zjištěna nižší koncentrace.

Kvalitu provedené impregnace nemůže snadno ověřit ani zákazník. I zde je jedinou možností rozbor v laboratoři.

Jaké je řešení?

Impregnace má jednoznačně své místo tam, kde chceme využít dřevo, ale jeho životnost by byla v daných podmínkách krátká a není možné jej konstrukčně ochránit. Laťování na střechách ani rošty u provětraných fasád však do této kategorie nemusí patřit. Lze využít sušené latě. Jsou rozměrově přesnější, lehčí, neobsahují zbytečné chemické látky a jejich kvalitu si můžete snadno ověřit běžným vlhkoměrem. V Německu či Rakousku na stavbách již dominují, na českém trhu je to pravděpodobně otázka několika let.