Co když sušené latě zmoknou?
Uměle vysoušené dřevo získává v Česku na popularitě, zároveň se s ním ale pojí mnoho otázek či dokonce obav – zejména ze strany investorů a některých realizačních firem, které s tímto materiálem teprve začínají pracovat. Jedním z nejčastějších témat je „co když zmokne?“. Je třeba mít v tomto ohledu na paměti, že sušené dřevo v ničem nepřipomíná například lyofilizované ovoce, které po prvním navlhnutí již nevrátíte po původního (ideálního) stavu. Sušené stavební řezivo může zmoknout. Citlivé jsou situace při skladování, které jsme podrobně popsali v článku společně s 5 pravidly pro zachování kvality materiálu.
Pokud je již dřevo (například sušené latě) zabudované, není déšť zásadní problém – díky správně navržené a provedené konstrukci dřevo opět vyschne. Mluvíme zde o krátkodobém vystavení vlhkosti (například několik dešťů v době, kdy je střecha nalaťovaná, ale ještě není aplikovaná střešní krytina). U dlouhodobého vystavení zvýšení vlhkosti může být situace jiná, i zde je však zásadní dbát na správnou konstrukční ochranu, které se věnuje například příručka Dřevařského ústavu.
Dřevo a vlhkost z odborného hlediska
Krátce si shrňme, co se ve dřevě děje na buněčné úrovni při jeho umělém vysušení i případném zmoknutí na stavbě. Dřevo je hygroskopický materiál a na základě okolních podmínek dokáže vodu přijímat i odevzdávat. Vždy vyrovnává vlhkost s okolním prostředím a její kolísání tedy zásadně ovlivňuje vlastnosti dřeva. Ke změnám fyzikálních i mechanických vlastností dochází v rozsahu změn vlhkosti cca 0-30 %, do tzv. meze hygroskopicity. To je stav, kdy jsou buněčné stěny plně nasyceny vázanou vodou, ale v buněčných dutinách již voda volná není. Mez hygroskopicity se liší podle druhu dřeviny, průměrně se u těch tuzemských pohybuje okolo 30 %. Dřevo ji dosahuje při dlouhodobém vystavení prostředí s relativní vlhkostí vzduchu blízko nasycení. Změny vlhkosti nad tuto hodnotu (tzn. změny obsahu vody volné ve dřevě) již nemají významný vliv na vlastnosti dřeva. Důležitým opatřením je to, aby konečná vlhkost dřevěného prvku odpovídala rovnovážné vlhkosti prostředí, ve kterém bude uložen – předcházíme tím rozměrovým změnám, uvolňování spojů nebo pnutí v konstrukci.
Dřevo ve vytápěném interiéru dosahuje vlhkosti 8-12 %, v nevytápěném prostoru, např. půdě, může být mezi 12-18 %. U chráněných dřevěných částí v exteriéru bez styku se zemí se pohybuje v rozmezí 15-20 %, u nechráněných částí konstrukce může dosáhnout vlhkosti až 30 %.
A co se tedy děje se dřevem, když je vystaveno zvýšené vlhkosti?
Dřevo živého stromu obsahuje velké množství vody a po jeho pokácení může dřevo dosahovat vlhkosti 40-60 % i více. Vysoký obsah vody má pak i dřevo zpracované (tzv. čerstvé řezivo). Obsahuje volnou vodu v lumenech buněk a mezibuněčných prostorech, ale také vázanou vodu v buněčných stěnách.
Sušením se nejdříve odstraňuje voda volná. Při sušení na vlhkost 18 % zůstává ve dřevě už jen část vody vázané v buněčné stěně, jejíž změny ovlivňují vlastnosti dřeva. Buněčná stěna se postupným snižováním vlhkosti smršťuje a dřevo sesychá – zmenšuje své rozměry. Díky procesu umělého sušení je také zahuben případný dřevokazný hmyz a nízká vlhkost dělá dřevo neatraktivní pro plísně i dřevokazné houby.
Pokud je sušené dřevo vystaveno vlhkému prostředí, přirozeně také narůstá vlhkost samotného sušeného dřeva – nejdříve se zvyšuje obsah vody vázané (buněčná stěna se opět zvětšuje a dřevo bobtná), posléze pak případně i vody volné. Při krátkodobém vystavení zvýšené vlhkosti (např. déšť na stavbě) jsou zasaženy zejména povrchové vrstvy dřeva a vlhkost se mění jen pomalu. Celkově dřevo již nedosahuje zcela mokrého stavu – vlhkost se zvyšuje jen krátkodobě.
Pokud je konstrukce navržena v souladu s konstrukční ochranou, a dřevo má tak možnost vlhkost odvádět, tak po ukončení působení zvýšené vlhkosti dřevo opět vyrovnává svoji vlhkost s okolním prostředím. Dřevo postupně zase vysychá (voda volná není přítomna, vázaná voda je částečně obsažena v buněčných stěnách).
Jaký je závěr?
Jednoduše řečeno – pokud sušená lať na správně udělané střeše zmokne, ale následně má možnost opět vyschnout (v odvětraném prostoru pod krytinou nebo ještě před zakrytím), je vše v pořádku a sušené dřevo si zachová své vlastnosti. Problém je, pokud by byla střecha nevhodně navržená nebo provedená a dřevo by bylo vystavené stálé vlhkosti (např. by někde leželo ve vodě, docházelo ke kondenzaci bez možnosti odvětrání atd.) – nicméně takové podmínky dlouhodobě nepřežije ani chemicky impregnovaná lať. Platí zde vyjádření Dřevařského ústavu: „Dobře provedená střecha impregnaci nepotřebuje a v případě špatně provedené střešní konstrukce platí, že ji impregnace nezachrání.“
Stručnější popis tématu najdete i v prvním čísle našich novin (ke stažení pod článkem). A jen poznámka na závěr - kvůli riziku spláchnutí (vyluhovatelných) imptegnačních látek a kontaminaci půdy, by se naopak střecha s impregnovanými latěmi měla vždy zaplachtovat.
Fotogalerie